Studijní a zkušební řád ZMVŠ Třebíč, o.p.s.
Disciplinární řád ZMVŠ Třebíč, o.p.s.
Řád celoživotního vzdělávání ZMVŠ Třebíč, o.p.s.
Stipendijní řád Západomoravské vysoké školy Třebíč, o.p.s.
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ZMVŠ TŘEBÍČ, o.p.s.
Článek 1
Úvodní ustanovení
1. Studium v akreditovaném bakalářském studijním programu a jejich oborech je uskutečňováno v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
2. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. (dále jen "škola"), je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaném studijním programu. Seznam akreditovaných studijních programů je uveden v příloze č. 1 Statutu školy.
Článek 2
Přijetí ke studiu, zápis, imatrikulace
1. Přijímaní uchazečů se řídí statutem školy a směrnicí školy pro přijímací řízení, která je každý rok schvalována akademickou radou.
2. Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem školy, zápisem do ročníku, kterým zahajuje studium; zápis je spojen s vydáním výkazu o studiu (indexu) a průkazu studenta.
3. lmatrikulace je slavnostní akt, při kterém student složí akademický slib a stane se tím členem akademické obce školy. Účast studentů prvních ročníků při imatrikulaci je povinná.
4. Student má právo se v rámci studijního plánu akreditovaného studijního programu, do kterého byl zapsán, a zvoleného studijního oboru a v souladu se studijním a zkušebním řádem školy účastnit přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a konat zkoušky.
ČÁST DRUHÁ
Organizace studia
Článek 3
Organizace akademického roku
1. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Po projednání v kolegiu rektora stanoví také začátek organizované výuky a závazný harmonogram akademického roku.
2. Harmonogram akademického roku školy stanovuje zejména začátek a konec období výuky, období zkoušek, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit.
3. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, období zkoušek zimního semestru, období zkoušek letního semestru a období prázdnin.
4. V každém semestru je zpravidla 15 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů období zkoušek. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Vyučovací hodina má nejméně 45 minut.
Článek 4
Organizace studia
1. Studium akreditovaného studijního programu je organizováno v prezenční formě. V prezenční formě studia je studijní program uskutečňován za přítomnosti studenta v prostorách školy.
2. Studium se uskutečňuje v bakalářském studijním programu. Standardní doba studia je 3 roky a je uvedena v příloze č. 1 Statutu školy.
3. Studijní program se člení na studijní obor. Studijní obor se sestává ze systémově uspořádaných studijních předmětů.
4. Maximální doba studia od prvního zápisu do studia akreditovaného bakalářského studijního programu do jeho ukončení je šest akademických roků.
5. Studentovi, který řádně neukončí studium v maximální době studia, bude studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písmo b) zákona a čl. 27 odst. 4 písmo b). Na rozhodnutí o ukončení studia se vztahuje § 68 zákona.
Článek 5
Organizace výuky
1. Pro výuku jsou studenti rozdělení do přednáškových a studijních skupin.
2. Počet studentů ve studijní skupině nepřesahuje zpravidla 30.
3. Pro přednášky jsou studijní skupiny spojovány do přednáškových skupin. Spojování vychází ze studijních plánů a je limitováno kapacitou poslucháren určených pro přednášky.
4. Doplňkovou formou výuky jsou konzultace. Každý vyučující je povinen vypsat konzultace v rozsahu alespoň dvě hodiny týdně (s výjimkou období hlavních a vánočních prázdnin).
Článek 6
Studijní plány
1. Studijní plány vymezují obsah a rozsah studia ve studijním programu uskutečňovaném školou. Obsahují studijní předměty (dále jen "předmět") podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu a stanoví, ze kterých předmětů a ve kterých semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.
2. Studijní plán akreditovaného studijního programu je zpracován pro každý akademický rok na standardní dobu studia. Studijní plán kromě dalších informací určuje i organizaci jednotlivých forem studia a doporučený časový plán studia.
3. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Povinné předměty jsou předměty, které student musí absolvovat. Povinně volitelné jsou předměty, které mají určitou vazbu ke studovanému oboru a student si z nabídky těchto předmětů musí podle stanovených podmínek několik vybrat. Volitelné předměty si student zapíše z okruhu předmětů stanovených ve studijním programu tak, aby splnil podmínky dané studijním a zkušební řádem školy.
Článek 7
Studium podle individuálního studijního plánu
1. Individuálním studiem se rozumí studium, kdy student studuje podle individuálního studijního plánu. Individuální studijní plán určuje zvláštní organizaci studia a jeho časové rozložení při zachování rozsahu a obsahu akreditovaného studijního programu.
2. Individuální studijní plán povoluje a určuje rektor na základě zpravidla na jeden akademický rok.
3. Rektor může povolit individuální studium pouze studentovi, který prokazuje nadání a talent vynikajícími studijními výsledky nebo studentovi, kterému vážné důvody, zejména zdravotní, znemožňují plnit studijní povinnosti stanovené standardním studijním plánem akreditovaného studijního programu. Studentům prvního ročníku může rektor povolit individuální studium zcela výjimečně z mimořádně závažných důvodů.
4. Při stanovení individuálního studijního plánu rektor vychází z vyjádření vedoucích kateder. V případě, že student obdrží souhlas s individuálním studiem, vypracuje ve spolupráci s vyučujícím rozpis individuálního studijního plánu na příslušný rok (příp. semestr) s uvedením termínů kontroly plnění studijních povinností; termíny a podmínky individuálního plánu určují vyučující, příp. vedoucí kateder. Kopii tohoto plánu s uvedením všech předmětů předepsaných učebním plánem opatřenou podpisy všech vyučujících a vedoucích kateder předá student studijnímu oddělení nejpozději do jednoho měsíce po obdržení souhlasu s individuálním studiem. Pokud tak student neučiní, bude mu individuální studijní plán zrušen.
5. Rektor může zrušit individuální studijní plán studentovi, který nesplní studijní povinnosti v souladu s individuálním studijním plánem. Je-li studentovi individuální studijní plán zrušen, plní povinnosti podle standardního studijního plánu.
Článek 8
Kreditový systém
Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářském studijním programu
uskutečňovaném školou se užívá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou:
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia,
b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,
c) zakončením předmětu předepsaným podle článku 9 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, kredity získané v rámci studijního programu se sčítají,
d) kredity získané v rámci studijního programu se sčítají,
e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu výsledků studia.
Článek 9
Zakončení předmětu
1. Předměty jsou zakončeny buď:
a) udělením zápočtu nebo
b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo
c) vykonáním zkoušky nebo
d) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu.
2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů.
Článek 10
Vzdělávací činnost a její organizace
1. Studijní činnost studenta spočívá především v samostatné práci.
2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.
3. Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.
4. Semináře jsou formy výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přitomnosti vyučujícího. Významnou součástí této formy výuky je prezentace výsledků vlastní práce a diskuse.
5. Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou práce na počítačích. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí připravou.
6. Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování.
7. Odborné praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů a pokynem rektora či pokynem akademického pracovníka katedry, odpovídající za výuku daného předmětu, je dán způsob jejich organizace, zajištění a provádění.
8. Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky příslušných předmětů nebo blokově.
9. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů.
10. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky, za jejichž absolvování je udělován zápočet je povinná v rozsahu stanoveném vedoucím katedry.
11. Přednášky vedou profesoři a docenti příslušného odborného zaměření a se souhlasem rektora i odborní asistenti a významní odborníci z jiných vědeckých pracovišť a praxe. Obsah přednášek odpovídá studijním plánům jednotlivých předmětů.
12. Semináře a cvičení vedou profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři příslušného oboru a odborníci z jiných vědeckých pracovišť a praxe. Na cvičeních a seminářích se mohou podílet asistenti.
Článek 11
Studijní skupiny
1. Studenti jsou pro studium rozděleni do studijních skupin. Rozdělení studentů do studijních skupin určuje škola.
2. Student má ve zdůvodněných případech právo požádat studijní oddělení školy o změnu zařazení do studijní skupiny. V případě, že výuku téhož předmětu zajišťuje paralelně více vyučujících, má student v rámci kapacitních a rozvrhových možností právo volit si vyučujícího. Toto právo může uplatnit do dvou týdnů od zahájení výuky v semestru podáním písemné žádosti na studijní oddělení školy.
Článek 12
Dokumentace předmětu
1. Dokumentace předmětu obsahuje zejména:
a) název předmětu,
b) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky),
c) kreditové hodnocení předmětu v daném studijním programu,
d) návaznosti předmětů,
e) způsob zakončení předmětu,
f) garanta předmětu, který je zodpovědný za naplnění základních cílů předmětu a koordinaci jeho výuky, a název katedry zabezpečujícího výuku předmětu,
g) obsahovou anotaci a cíle předmětu a charakteristiku získaných vědomostí a dovedností,
h) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky,
i) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům,
j) vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky,
k) způsoby průběžné kontroly studia,
l) podmínky pro udělování zápočtů nebo klasifikovaných zápočtů,
m) formu zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu.
2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému školy.
Článek 13
Studijní poradenství
1. Škola poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu.
2. Pro zabezpečení činnosti uvedených v odstavci 1 škola vytváří poradenskou a informační strukturu uvedenou na webové stránce školy.
ČÁST TŘETÍ
Ověřování a hodnocení studijních výsledků
Článek 14
Ověřování studijních výsledků
1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení studia předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, zkouškou nebo zápočtem a následně vykonanou zkouškou.
2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definované studijní etapě ve studijním programu stanovena.
3. Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů školy vede a její správnost kontroluje studijní oddělení školy. Na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech.
Článek 15
Zápočet a klasifikovaný zápočet
1. Zápočtem potvrzuje vyučující, pověřený vedením příslušné formy výuky, pro kterou je zápočet předepsán, že student splnil požadavky stanovené pro příslušný předmět.Podmínky pro udělení zápočtu stanoví vyučující a na začátku výuky v příslušném semestru s nimi seznámí studenty. Podmínkou pro udělení zápočtu mohou být aktivní účast ve výuce, úspěšné absolvování ústních nebo písemných kontrol a testů, vypracování seminárních, semestrálních nebo klauzurních úloh, absolvování praxe nebo exkurze a splnění dalších úkolů v termínech, které určí vyučující. Podmínky pro udělení zápočtu jsou též uvedeny v Dokumentaci předmětu.
2. Zápočet se uděluje nejdříve v posledním týdnu výuky v příslušném semestru (dále jen "zápočtový týden").
3. Student, který nesplnil podmínky pro uděleni zápočtu v zápočtovém týdnu příslušného semestru, může splnit podmínky pro jeho udělení nejvýše ve dvou náhradních termínech určených vyučujícím, nejpozději však do konce zkouškového období v příslušném semestru.
4. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm.
5. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí katedry. Uděluje-li zápočet vedoucí katedry, rozhodne s konečnou platností rektor.
6. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným vyučující prodloužit vedoucí katedry. Uděluje-li zápočet vedoucí katedry, rozhodne s konečnou platností rektor.
7. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písmo b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
8. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentu o studiu (čl. 33). Ve výkazu o studiu potvrdí vyučující uděleni zápočtu slovem započteno a svým podpisem a uvede datum udělení zápočtu. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň a datum v rubrice zápočet. Do výkazu o studiu se uvede rovněž hodnocení podle "Evropského systému přenosu kreditů (dále jen "ECTS") (čl. 17 odst. 2).
9. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
Článek 16
Zkouška
1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí vyučující klasifikačním stupněm.
2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky jsou neveřejné, mohou být i komisionální.
3. Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným předstihem a přiměřeným způsobem zveřejněny.
4. Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo vykonat opravnou zkoušku. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat maximálně dvakrát (první opravná zkouška, druhá opravná zkouška). Pokud student nevyhověl ani u druhé opravné zkoušky, tuto skutečnost zapíše zkoušející do výkazu o studiu. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice rektora.
5. Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti u akademických pracovníků, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných akademických pracovníků určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. Na žádost studenta nebo zkoušejícího může vedoucí katedry určit konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.
6. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písmo b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
7. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 33). Ve výkazu o studiu zkoušející uvede datum konání zkoušky nebo datum konání její poslední části a připojí hodnocení dle ECTS (čl. 17, odst. 2). a svůj podpis. Klasifikační stupeň "nevyhovující" se do výkazu o studiu neuvádí.
8. Pokud se student bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí katedry. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, rozhodne s konečnou platností rektor.
9. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh je klasifikován stupněm "nevyhovující". Hrubé porušení pravidel může být posuzováno jako disciplinární přestupek.
Článek 17
Klasifikační stupnice
1. Při hodnocení studia se používá klasifikační stupnice (v závorce je uvedeno číselné vyjádření klasifikačního stupně):
a) výborně (1),
b) velmi dobře (2),
c) dobře (3),
d) nevyhovující (4).
2. Pro zpřesněné hodnocení studia a studijních aktivit během semestru se užívá 100 bodové stupnice a nebo klasifikační stupnice ECTS, přičemž platí:
body klasifikace klasifikace ECTS
100 - 90 bodů výborně A(1.0)
89 - 70 bodů velmi dobře B(1.5), C(2.0)
69 - 50 bodů dobře D(2.5), E(3.0)
49 - 0 bodů nevyhovující F(4.0)
Užívání bodového hodnocení a stupnice ECTS upravuje směrnice školy (viz “Podstata kreditního systému, podmínky kontroly stuida”).
Článek 18
Průměrná klasifikace studenta
1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem (dále jen "VSP") definovaným vztahem:
VP =
Kp ... je počet kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem,
Zp ... je klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem.
2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro stanovení celkového výsledku studia (čI. 31).
ČÁST ČTVRTÁ
Průběh studia
Článek 19
Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu
1. Splnění podmínek pro pokračování ve studiu se provádí v rámci kontroly studia při zápisu do dalšího roku studia. Výjimku tvoří studenti závěrečného ročníku bakalářského studijního programu, u nichž se kontrola studia provádí bezprostředně po ukončení zkouškového období letního semestru; termíny kontroly studia jsou stanoveny směrnicí studijního oddělení.
2. Ve výjimečných a odůvodněných připadech, zejména z důvodu zdravotních, může rektor studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia.
Článek 20
Zápis do dalšího roku studia
1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka podle čl. 19 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia.
2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu.
3. Vyučuje-li určitý předmět více akademických pracovníků, má student právo výběru z nich. Toto právo uplatní formou písemné žádosti podané rektorovi. Rektor žádosti vyhoví, nebrání- li tomu kapacitní, technické či jiné objektivní důvody.
4. Zápisy se konají v termínech stanovených rektorem.
5. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písmo b) zákona. Omluva se podává rektorovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 21
Zápis předmětů
1. Při zápisu je student povinen zapsat do výkazu o studiu a předepsané dokumentace studijního oddělení všechny povinné a povinně volitelné předměty předepsané studijním plánem dalšího ročníku studia (pokud není studentem závěrečného ročníku) a dále všechny nezakončené povinné a povinně volitelné předměty, které měl zapsány v předchozím akademickém roce. Je-li předmět, který je zakončen zkouškou po předchozím udělení zápočtu zapisován podruhé, je příslušný zápočet uznán, pokud byl již předtím získán. V případě, že zápočet nebyl získán, bere na sebe student plně břemeno vyplývající z možných rozvrhových komplikací. Při zápisu si student může zapsat též volitelné předměty a též nejvýše dva předměty studijního plánu vyšších ročníků. Výběr povinně volitelných předmětů může být upraven směrnicí s určením termínu v předstihu před zápisem. Kontrolu správnosti provedení zápisu provádí studijní oddělení.
2. Student splňuje podmínky pro zápis do dalšího roku studia, jestliže:
a) získal alespoň 45 kreditů z předmětů zapsaných v předcházejícím akademickém roce a současně
b) žádný z nezakončených předmětů zapsaných v předchozím akademickém roce nebyl již zapsán podruhé a současně
c) nezakončil některý z povinných nebo povinně volitelných předmětů předepsaných studijním programem příslušného oboru. Každý z nezakončených povinných nebo povinně volitelných předmětů student zakončuje podle harmonogramu příslušného ročníku, pro který je předmět zapsán. Student závěrečného ročníku pak v důsledku toho koná státní závěrečnou zkoušku v bezprostředně následujícím (dalším) vypsaném termínu jako v povinném termínu řádném; v takovém případě může rektor studentovi přerušit studium do termínu konání státní závěrečné zkoušky. Pokud student podmínky uvedené v písmo a) až c) nesplní, je mu studium ukončeno.
3. Zapsaný povinně volitelný a volitelný předmět může student změnit jen tehdy, nebyl-li student ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců anebo nesplnění vstupních podmínek. Změny je student povinen nahlásit na studijní oddělení školy do konce druhého týdne výuky v každém semestru.
Článek 22
Absolvování předmětů
1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo kombinací zápočtu a zkoušky.
2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět. Předměty, které student již zakončil, si nesmí znovu zapsat.
Článek 23
Přerušení studia
1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje rektor na základě písemné žádosti studenta. Minimální doba přerušení je jeden semestr, maximální doba souvislého přerušení je dva roky. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po dobu přerušení studia přestává být občan studentem. V průběhu období zkoušek může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů.
2. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdřive po úspěšném ukončení prvního akademického roku.
3. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou v čl. 4 odst. 4.
4. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se toto jednání jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písmo b) zákona a čI. 26 odst. 5 písm. b). Zmeškání lhůty může rektor v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může rektor na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia.
5. Při změně studijních plánů v době přerušení studia může rektor předepsat rozdílové zkoušky a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání.
6. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím katedry, zajišťující výuku odpovídajícího předmětu, rektor uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné vysoké škole se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
7. Pokud student nevykonal státní závěrečnou zkoušku, může na jeho vlastní žádost rektor přerušit studium až do doby jejího opakováni.
Článek 24
Zanechání studia
1. Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně rektorovi.
2. Dnem ukončení studia je podle § 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona den, kdy bylo škole, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.
3. Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 5 pracovních dnů od podání svého oznámení dostavit na studijní oddělení školy, kde odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání všech závazků vůči škole. Poté jí bude uzavřen výkaz o studiu a obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
Článek 25
Přestupy
1. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního semestru studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. O přijetí do studia a o zařazení studenta do konkrétního úseku studia rozhoduje rektor.
2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může rektor na základě jeho žádosti uznat absolvované části studia (předmět, semestr, akademický rok nebo etapu studia), pokud od jejich absolvování neuplynulo více než pět let. Při rozhodování se přihlíží k obsahu absolvovaného studia.
3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným předmětům se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu.
5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do maximální doby studia započte počet akademických roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době studia.
6. Studentovi, kterého škola vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole.
Článek 26
Ukončení studia
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její posledni část.
2. V případě odnětí akreditace studijnímu programu je povinností školy zajistit dostudování studentů.
3. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a oboru studia vydává škola spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce.
4. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá škola na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
5. Studium se dále ukončuje:
a) zanecháním studia podle článku 24,
b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu a tohoto předpisu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.
6. Dnem ukončení studia podle:
a) odst. 5 písm. a) je den, kdy bylo škole, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
b) odst. 5 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia bylo studentovi doručeno,
c) odst. 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"),
d) odst. 5 písm. d) je den, ke kterému škola oznámila zrušení studijního programu,
e) odst. 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5, vydá škola doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
ČÁST PÁTÁ
Řádné ukončení studia
Článek 27
Státní závěrečná zkouška
1. Studium v bakalářském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. V bakalářském studijním programu je součástí státní závěrečné zkoušky obhajoba bakalářské práce.
2. Státní závěrečnou zkoušku může vykonat student, který splnil do termínu závěrečné kontroly studia všechny studijní požadavky dané studijním plánem příslušného studijního programu, tj. získal počet kreditů v předepsané skladbě rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a odevzdal v termínu bakalářskou práci.
3. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než jednu hodinu.
4. Státní závěrečná zkouška se koná v termínech určených rektorem a její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i její organizační zabezpečení stanoví rektor.
5. Pokud se student ke státní závěrečné zkoušce nedostaví v určeném termínu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován známkou "nevyhověl". Zmeškání lhůty může rektor ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.
6. Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 2, ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být z rozhodnutí rektora počínaje následujícím akademickým rokem přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky, případně do termínu nezbytně nutného pro činnost na škole související s dokončením bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška musí být vykonána nejpozději do dvou let od ukončení akademického roku, ve kterém studentovi vznikl nárok na její konání ve smyslu odstavce 2.
7. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat Nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 4 odst. 4. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se mu ukončí podle § 56 odst. 1 písm. B zákona a čl. 26 odst. 5 písm. b.
8. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoliv její část lze jedenkrát opakovat. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován známkou "nevyhověl".
9. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle článku 29. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské práce.
Článek 28
Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku
1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku je nejméně pětičlenná a je složena z předsedy, mistopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze jmenovat více zkušebních komisí.
2. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává rektor z profesorů nebo docentů. Členy zkušební komise jsou též významní odborníci v daném obor jmenovaní a schválení ministerstvem. Členy zkušební komise mohou být dále odborníci schválení akademickou radou školy.
3. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda, pokud není přítomen předseda. Zkušební komise je usnášení schopná, jsou-li přítomní nejméně tři členové a předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy, pokud není předseda přítomen.
Článek 29
Klasifikace státní závěrečné zkoušky
1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují známkami: "výborně", "velmi dobře", "dobře" a "nevyhověl". O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejich částí se zkušební komise usnáší na neveřejném zasedání.
2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise na základě hodnocení jejich částí včetně obhajoby bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm "nevyhověl", je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen "nevyhověl".
3. Celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je hodnocen stupněm "výborně", právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm "výborně".
4. Pokud je student klasifikován stupněm "nevyhovující" komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.
5. Studentovi určí rektor náhradní termín pro konání státní závěrečné zkoušky, jestliže:
a) neodevzdal bakalářskou práci včas, tuto skutečnost písemně zdůvodnil a omluva byla rektorem akceptována,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování,
c) jeho neúčast byla do pěti dnů písemně řádně omluvena a omluva byla rektorem uznána.
6. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není uznána, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky nevyhověl. Omluva se podává rektorovi, který o její důvodnosti s konečnou platností rozhoduje.
7. Studentovi určí rektor termín opakování státní závěrečné zkoušky, jestliže:
a) neodevzdal bakalářskou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast do pěti dnů řádně písemně neomluvil,
c) jeho obhajoba bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena známkou "nevyhověl".
8. Studentovi, který i při opakování státní závěrečné zkoušky bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba bakalářské práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena "nevyhověl", se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 26 odst. 5 písm. b). Na rozhodnutí se vztahuje § 68 zákona.
Článek 30
Bakalářská práce
1. Bakalářskou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Vypracování bakalářské práce je součástí studijního plánu.
2. Vedoucí bakalářské práce vypisuje zadání bakalářských prací nejpozději do začátku 4. semestru po zahájení studia oboru. Témata mohou vycházet z návrhů předložených studenty (§ 62 odst. 1 písm. f) zákona). Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru bakalářské práce studentem stanoví vedoucí katedry.
3. Zadání bakalářské práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího bakalářské práce. Vedoucím bakalářské práce může být i osoba, která není zaměstnancem školy.
4. Vedoucí bakalářské práce a její oponent, kterého jmenuje vedoucí katedry, vypracují posudky k této práci. Student má právo se s posudky seznámit nejméně tři dny před konáním obhajoby. V případě potřeby může vedoucí katedry jmenovat více oponentů.
5. Při obhajobě bakalářské práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího bakalářské práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.
Článek 31
Celkový výsledek studia
1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl,
c) neprospěl.
2. Student prospěl s vyznamenáním, jestliže dosáhl VSP za dobu celého studia do1,50 včetně anebo získal VSP stanovený studijním a zkušebním řádem školy používající bodového hodnocení studia a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem "výborně".
3. Absolventům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním vydá škola diplom s vyznamenáním.
ČÁST ŠESTÁ
Společná ustanovení
Článek 32
V případě rozhodování rektora podle tohoto studijního a zkušebního řádu může student požádat o přezkoumání rozhodnutí, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
Článek 33
Dokumentace o studiu
Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů související se studiem jednotlivých studentů.
Článek 34
Způsob náhradního doručení
Jestliže rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 3 písm. a) až e) zákona student nepřevzal osobně na studijním oddělení školy anebo se mu toto rozhodnutí nepodařilo doručit do vlastních rukou na poslední sdělenou adresu, za náhradní doručení se považuje vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desku školy po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
ČÁST SEDMÁ
Článek 35
Závěrečná ustanovení
Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 39 odst. 9 zákona dnem registrace ministerstvem.
zpět...
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD ZMVŠ TŘEBÍČ, o.p.s.
Článek 1
Předmět úpravy
Disciplinární řád pro studenty Západomoravské vysoké školy Třebíč, o.p.s. upravuje podrobnosti o disciplinárních přestupcích studentů Západomoravské vysoké školy Třebíč,o.p.s. (dále jen "škola"), jejich projednávání a ukládání sankcí.
Článek 2
Úvodní ustanovení
1. Za zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), vnitřních předpisů školy nebo za zaviněné porušení občanských povinností lze studentovi uložit sankci.
2. Porušením občanských povinností se pro účely tohoto disciplinárního řádu rozumí jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo dobrými mravy a kterým bylo poškozeno dobré jméno školy.
Článek 3
Sankce
1. Sankcemi jsou:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
2. Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přstupku vede k nápravě.
3. Při ukládání sankcí se přihlíži k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků.
4. Napomenutí se sděluje pouze studentovi.
5. Podmíněné vyloučení ze studia se po oznámení studentovi zveřejní způsobem stanoveném v rozhodnutí tak, aby se o uložené sankci mohla dozvědět celá akademická obec, a to po dobu, která je uvedena v rozhodnutí a která nesmí být kratší než dva a delší než čtyři měsíce. V rozhodnutí, se určí doba, po kterou podmíněné vyloučení platí. Tato doba nesmí být kratší než šest měsíců a delší než tři roky.
6. Za zvlášť závažné nebo úmyslné provinění může být student vyloučen ze studia. V době, po kterou platí podmíněné vyloučení ze studia, se za zvlášť závažné považuje každé další disciplinární provinění.
Článek 4
Lhůta k projednání disciplinárního přestupku
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.
Článek 5
Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.
Článek 6
Disciplinární komise
1. Členy disciplinární komise školy a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Disciplinární komise má osm členů. V čele komise stojí její předseda jmenovaný rektorem.
2. Funkční období členů disciplinární komise je dvouleté.
3. Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných do akreditovaného studijního programu a předkládá písemné zprávy a návrh na rozhodnutí o disciplinárním přestupku rektorovi. K přijetí návrhu je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů disciplinární komise, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Hlasování je veřejné.
4. Jednání disciplinární komise o výsledku šetření je neveřejné.
Článek 7
Zahájení a průběh disciplinárního řízení
1. Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise na návrh rektora. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno písemným doručením stejnopisu návrhu studentovi do vlastních rukou.
2. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V jeho nepřítomnosti lze jednat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez důvodné omluvy, ačkoli byl řádně pozván.
3. Disciplinární komise na základě výsledku jednání navrhuje rektorovi sankci za disciplinární přestupek.
Článek 8
Rozhodování o uložení sankce
1. O uložení sankce rozhoduje rektor ve lhůtách a způsobem upraveným v § 68 zákona.
2. Rektor nemůže uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.
3. Náhradní způsob doručení rozhodnutí o uložení sankce je vyloučen.
Článek 9
Přezkoumání rozhodnutí
1. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o uložení sankce doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává rektorovi, který sám může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřním předpisem školy.
2. Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.
Článek 10
Zastavení řízení
Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.
Článek 11
Disciplinární řízení o vyloučení ze studia podle článku 5
Ustanovení článku 7 až 10 tohoto disciplinárního řádu se obdobně použije pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67 zákona.
Článek 12
Závěrečná ustanovení
Tento řád nabývá platnosti podle § 39 odst. 9 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
zpět...
ŘÁD CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZMVŠ TŘEBÍČ, o.p.s.
Článek 1
Úvodní ustanovení
Řád celoživotního vzdělávání (dále jen „řád CŽV“) Západomoravské vysoké školy Třebíč, o.p.s., upravuje bližší podmínky studia v programech celoživotního vzdělávání (dále jen „program CŽV“) uskutečňovaných Západomoravskou vysokou školou Třebíč, o.p.s., (dále jen „škola“).
Článek 2
Účel, druh a formy studia v programech CŽV
1. Studiem v programech CŽV se rozumí vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově.
2. Studium v programech CŽV uskutečňované školou je zpravidla určeno uchazečům s úplným středním či úplným středním odborným vzděláním.
3. Studium v programech CŽV se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, odborných soustředění a kurzů.
4. Studium v programech CŽV má charakter zejména doplňujícího, specializačního, rekvalifikačního, rozšiřujícího a zájmového studia v rozsahu maximálně tří let.
5. Forma studia v programech CŽV může být prezenční nebo kombinovaná.
6. Studium v programech CŽV je uskutečňováno školou na základě programů, které schvaluje rektor školy.
Článek 3
Programy CŽV
Programy CŽV jsou vyhlašovány
a) mimo akreditovaný studijní program
b) v rámci akreditovaného studijního programu s možností částečné nebo úplné shody předmětů studijního plánu a jejich uznání, bude-li absolvent CŽV přijat ke studiu v akreditovaném studijním programu a stane se studentem podle zákona č. 111/1998 Sb., vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákona o vysokých školách, dále jen „zákon“).
Článek 4
Uchazeči
1. Účastníci programů CŽV nejsou podle zákona studenty.
2. O přijetí uchazeče ke studiu v programech CŽV rozhoduje rektor. Program je určen zejména uchazečům s úplným středním vzděláním.
Článek 5
Ukončení studia
1. Absolventům programu vydává ZMVŠ osvědčení o absolvovaném studiu.
2. Jednotlivé kurzy jsou ukončeny zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou u vyučujícího příslušného kurzu.
Článek 6
Úhrady za studium
1. Výše úhrady za studium v uskutečňovaném programu (dále jen „úhrada), je smluvní nebo ji stanoví rektor, nebo z jeho souhlasem na základě kalkulace kvestor.
2. Zaplacení úhrady za studium v uskutečňovaném programu se prokazuje zpravidla nejpozději při zahájení v programu nebo je dáno smlouvou.
3. Zaplacení úhrady za studium v uskutečňovaném programu je podmínkou vydání osvědčení podle čl. 5.
Článek 7
Zápočet, klasifikovaný zápočet a zkouška
1. Absolvování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a zkoušek se řídí článkem 15 až 17 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ.
Článek 8
Pokračování v prezenčním studiu
1. Účastník kurzu celoživotního vzdělávání není studentem prezenčního studia ve smyslu zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách.
2. Úspěšný absolvent celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů má možnost se stát po vykonání přijímacího řízení studentem prezenčního studia.
3. ZMVŠ může uznat kredity, které student získal v programu celoživotního vzdělávání, až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.
Stipendijní řád
Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s.
Článek 1
Úvodní ustanovení
1. Stipendijní řád Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. (dál jen „stipendijní řád“) je vydán podle § 17 odst. 1 písm. g) a § 41 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jako vnitřní předpis Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. (dále jen „vysoká škola“).
2. Stipendium podle tohoto stipendijního řádu vyplácí vysoká škola z vlastních prostředků vysoké školy vytvořeného zejména příspěvky a dary, dotacemi, granty a z dotace na stipendia poskytované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) podle § 40 odst. 2.
3. Kromě stipendia podle tohoto stipendijního řádu může student obdržet stipendium přiznané ministerstvem podle vyhlášených programů.
4. Tento stipendijní řád stanovuje druhy stipendií, podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení.
Článek 2
Druhy stipendií
Vysoká škola může studentovi přiznat:
a) prospěchové stipendium,
b) ubytovací stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona,
c) sociální stipendium podle § 91 odst. 3 zákona.
Článek 3
Prospěchové stipendium
1. Prospěchové stipendium může být studentovi přiznáno za vynikající studijní výsledky dosažené v předchozím semestru při splnění podmínek, které pro konkrétní akademický rok vyhlašuje rektor a zveřejňuje je na úřední desce vysoké školy.
2. Prospěchové stipendium může být přiznáno studentovi bakalářského studijního programu, který splní podmínky pro přiznání stipendia podle odstavce 3, a to bez ohledu na to, zda pobírá i jiné stipendium.
3. Výše prospěchového stipendia je rovna výši poplatku za studium (dále jen „školné“) stanoveného pro jeden semestr studia studijního oboru, který student studuje.
4. Prospěchové stipendium může získat student, který:
a) složil v daném semestru předepsané zkoušky v prvním termínu,
b) vykonal v daném semestru všechny předepsané zkoušky, klasifikované zápočty a zápočty do konce zkouškového období,
c) studuje daný semestr poprvé,
d) nestuduje podle individuálního studijního plánu,
e) dosáhl studijní průměr A (1,00), dle kreditního systému ECTS pak průměru 90 až 100 bodů.
5. Studijní průměr, do něhož se započítá hodnocení zkoušek vykonaných v řádném termínu za předchozí semestr, se vypočítá se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.
6. Žádost o prospěchové stipendium podává student prostřednictvím studijního oddělení nejpozději do sedmi kalendářních dnů po skončení zkouškového období daného semestru.
7. Prospěchové stipendium nelze přiznat za výsledky v posledním semestru studia.
8. Prospěchové stipendium se poskytuje v následujícím semestru snížením školného o výši přiznaného stipendia.
9. Pokud student přerušil nebo ukončil studium, na prospěchové stipendium ztrácí nárok a částka prospěchového stipendia mu nebude vyplacena.
Článek 5
Ubytovací stipendium
1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který
a) je studentem bakalářského studijního programu v prezenční formě studia,
b) studuje v prvním studijním programu, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno; přestoupením se rozumí ukončení jednoho studijního programu a přijetí do druhého studijního programu stejného nebo obdobného obsahu; v případě souběžně studovaných studijních programů je student započten nejvýše jednou, a to ve studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve,
c) nepřekročil standardní dobu studia v probíhajícím studijním programu ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů,
d) nemá místo trvalého bydliště v okrese Třebíč, v němž je místo jeho studia.
2. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z informačního systému Sdružené informace matrik studentů (dále jen „SIMS“) a z informačního systému vysoké školy a žádost studenta o jeho přiznání s uvedením bankovního spojení.
3. Nárok na ubytovací stipendium může vzniknout studentovi od prvního dne semestru, kdy student zahájil studium na vysoké škole. Podmínka stanovená v odstavci 1 písm. b) je zachována, je-li student zapsán ve studijním programu, do něhož přistoupil ze studijního programu uvedeného v odstavci 1 písm. b), anebo povolí-li v odůvodněném případě rektor výjimku.
4. Student má nárok na ubytovací stipendium za každý kalendářní měsíc, po který splňuje podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia. Nárok na ubytovací stipendium nevzniká za měsíc červenec a srpen.
Článek 6
Sociální stipendium
1. Nárok na sociální stipendium má student, kterému byl přiznán přídavek na dítě ve zvýšené výměře podle zvláštního právního předpisu[1]) a tento nárok prokáže tím, že k žádosti o sociální stipendium, podané prostřednictvím studijního oddělení, přiloží písemné oznámení o přídavku na dítě vydané úřadem státní sociální podpory.
2. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě ve zvýšené výměře přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost, kdykoliv v průběhu akademického roku.
3. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení o případné změně v přiznání přídavku na dítě.
4. Student má nárok na sociální stipendium po standardní dobu studia za každý celý kalendářní měsíc, po který splňuje podmínky pro přiznání sociálního stipendia, avšak nárok na sociální stipendium nevzniká za měsíc červenec a srpen.
5. Sociální stipendium činí měsíčně násobek přídavku na dítě ve zvýšené výměře, který stanoví nařízení vlády.
Článek 7
Společná ustanovení
1. O přiznání stipendia rozhoduje rektor na základě žádosti studenta podané studijnímu oddělení.
2. Na rozhodnutí o přiznání stipendia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou studenta na studijním oddělení vysoké školy. Nebude-li možné tímto způsobem rozhodnutí doručit, bude rozhodnutí vyvěšeno 15. den od jeho vydání na úřední desce vysoké školy. Za den doručení se považuje 15. den vyvěšení na úřední desce vysoké školy.
3. Sociální stipendia jsou vyplácena bankovním převodem na bankovní účet studenta, ve výjimečných případech v hotovosti na pokladně vysoké školy.
4. Ubytovací a sociální stipendia se vyplácejí zpravidla za tři měsíce zpětně; výplatní termíny se stanoví po aktualizaci SIMS a poskytnutí příspěvku nebo dotace na stipendia.
5. Splní-li student podmínky pro přiznání více druhů stipendií, mohou být přiznána.
6. Výše ubytovacího stipendia, s výjimkou sociálního stipendia, se stanoví podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia pro jednotlivá období podle disponibilních finančních prostředků vysoké školy a po obdržení dotace na stipendia poskytnuté ministerstvem.
7. Student je povinen bezodkladně informovat studijní oddělení o všech skutečnostech majících vliv na přiznání a výplatu stipendia.
Článek 8
Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Stipendijní řád Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s registrovaný ministerstvem dne 28. 2. 2006 pod č.j. 12 001/2003 – 30.
2. Tento stipendijní řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona dnem registrace ministerstvem.
[1]) § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
zpět...
